Artikulace pro žesťové kvinteto zkomponoval Milan Slavický v roce 1980 (rukopis byl dokončen 21. 5. 1980).

Nástrojové složení dvou trubek, lesního rohu, trombonu a tuby (nebo basového trombonu) se v koncertní hudbě etablovalo ve 2. polovině 20. století a Slavického skladba se řadí ke kompozicím, které tento ansámbl vedle smyčcového kvarteta a dechového kvinteta profilovaly také v české hudbě.
V 80. letech skladba figurovala v repertoáru Českého žesťového kvinteta i Brno Brass Band. 

Název Artikulace odkazuje nejen k hudebnímu významu slova (způsob, jakým jdou tóny po sobě), ale podobně jako i názvy jednotlivých vět směřuje k lingvistice (vytváření hlásek pohyby mluvidel). Pro názvy vět použil Slavický termíny z jazykové morfologie a pro každou zvolil konkrétní artikulaci, výraz i barvu – Nominativ (portamento, legato), Otázka (legato s použitím dusítek), Imperativ (gradující staccato). Výjimku tvoří 2. věta, která má swingový, humorně karikující ráz odkazující k žesťům jako nástrojům uplatňujícím se zejména v bigbandovém jazzu. 

obsazení: trb I, II in C, cor in F, tbn, tb
materiál: partitura, party
durata: 13'
nakl. č.: R 395