Z celkem šesti pokusů Otakara Ostrčila (1879–1935) v oblasti koncertního melodramu prokázaly své kvality dvě díla - Balada česká z roku 1905 a právě Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici, op. 6 z roku 1904. Ostrčil tu opouští tematické pole svého učitele, který preferoval dramatické a tragické náměty, a vydává se jiným směrem.

Zpracoval tehdy čerstvě vydanou báseň Karla Legera (1856–1934), který byl především znám jako představitel realistické prózy, v Baladě se ovšem dostává od počáteční lyrické atmosféry k bizarnímu hororu s prvky erotickými i humornými. Ostrčil v hudbě pracuje s příznačnými motivy a stylizacemi polkového rytmu, k dramatickému vyznění využívá uvolněné tonality a působivých orchestrálních barev. Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici měla premiéru v Praze 22. ledna 1905, kdy ji hrála Česká filharmonie pod vedením Oskara Nedbala a text přednášela Hana Benoniová.  

obsazení: rec, 3fl - III muta fl picc, 2ob, cor ingl, 2cl, cl b, 2fg, 4cor, 3trb, 3tbn, tb b, timp, perc, arpa, archi
materiál: partitura
nakl. č.: R 161