Concerto grosso je zhruba jedenáctiminutová skladba, kterou hudební skladatel Zdeněk Lukáš původně komponoval pro soubor Musici Pragensis. Jde o jednu z jeho nejranějších skladeb vůbec. Vznikla během prázdninového letního pobytu v Brdech roku 1964.

Původně byla skladba psána jen pro jedenáct hráčů. Pro čtyři sólisty - smyčcové kvarteto a sedm dalších, prakticky rovněž sólových interpretů. V tomto obsazení se ale hraje minimálně. Většinou, podle Zdeňka Lukáše, bývá obsazení rozšířené o dalších sedm nástrojů - čtvery housle, violu, cello a kontrabas, někdy to bývá obsazení násobeno dvojmo až trojmo (dle odpovídajících možností jednotlivých orchestrů). Ve stejně velkém obsazení je natočena i nahrávka v Českém rozhlase. Ale obě alternativy jsou možné. Ta druhá je, podle Zdeňka Lukáše, více ověřená. Jak dále říká: „...název skladby je možná trochu nadnesený. Snad tu jde spíše o Concerto piccolo než grosso. Ale to krásné léto na Mitrovicku a tenkrát bláhová představa zájmu o moji kompozici předním pražským souborem nemohly dát podnět ke vzniku něčeho malého. Pro mne tehdáž bylo všechno veliké Grosso“.

obsazení: vno I, vno II, vla, vlc - soli, archi
materiál: partitura
nakl. č.: R 040

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz