České vánoční pastorely jsou v české i evropské hudbě zcela jedinečnou hudební oblastí. Málokdy u vánoční hudby i po krátkém poslechu poznáme zřetelně, že se jedná o vánoční hudbu. Například v německé oblasti jsou tyto písně či jiné skladby stejné, jako ostatní protestantské zpěvy. V Itálii jde víceméně o jednu melodii venkovanů, tzv. pifferari koledujících ve městech okolo Vánoc. Melodii použil Georg Fridrich Händel v oratoriu „Mesiáš“ v instrumentální mezihře „Pifa“.

Čeští venkovští kantoři jsou ve svých vánočních pastorelách naproti tomu nesmírně osobití. Jejich dílka ukazují vynikající skladatelské schopnosti, texty zdobí rozkošná starobylá čeština, hudba je na úrovni děl Myslivečkových či Bendových. Oceněni byli i Charlesem Burneym v jeho hudebním cestopise z roku 1773: „Přišel jsem do školy
v Čáslavi, která byla plná dětí od šesti do deseti nebo jedenácti let. Děti četly, psaly, hrály na housle, hoboje, fagoty a na jiné nástroje. Kantor měl v pokojíku ve svém domě čtyři klavichordy a na každém cvičil malý chlapec. Jeho devítiletý syn byl dobrý pianista.“

Po celé zemi na venkově působili skladatelé dnes víceméně neznámých jmen – Josef Štětina, František Suchánek (Ústí nad Orlicí), Martin Broulík (Česká Třebová), Ferdinand Doubravský (Lomnice nad Popelkou), Tomáš Skřivánek (Litomyšl) a mnozí další. Snad jen Tomáš Norbert Koutník a Jiří Ignác Linek žijí v povědomí české veřejnosti, a to díky jedinému vydání několika pastorel z padesátých let 20. století.
Proto jsme přikročili k vydání souboru překrásných skladeb českých kantorů 18. století, přepsaných z rukopisných partitur do klavírních výtahů pro praktické využití. Ideální jsou především varhany, ale doprovod je možný na jakýkoli klávesový nástroj.

obsazení: S/A/T/B, pfte
materiál: klavírní výtah
nakl. č.: R 504