Tragickou ouverturu napsal Antonín Dvořák (1841–1904) v roce 1870, původně jako předehru ke své první opeře Alfred na německé libreto Karla Theodora Körnera. Předehra ani opera nebyly za Dvořákova života hrány ani vydány. Po Dvořákově smrti se pak skladba s názvem Tragická či Dramatická ouvertura začala objevovat na programu symfonických koncertů a bývá prezentována jako samostatná skladba, případně jako nejcennější část málo známé Dvořákovy opery.

Dvořák psal Alfreda v době, kdy se ještě živil jako violista v orchestru Prozatímního divadla a o jeho skladatelské činnosti věděl málokdo. Alfreda uložil ke svým dalším raným dílům a během svého života o jeho provedení neusiloval. V roce 1881 se ale vrátil právě k předehře, kterou chtěl nechat provést jako samostatnou skladbu. Pro tuto příležitost partituru revidoval a přepsal i původní označení Ouvertura na titul Tragická ouvertura.

Celá opera Alfred byla inscenována poprvé a zatím i naposledy v roce 1938 v Olomouci, a to v překladu do češtiny, jak bylo tehdy na českých scénách zvykem. Operu s originálním německým libretem mohla veřejnost slyšet až v roce 2014 v pražském Rudolfinu při koncertním provedení v rámci festivalu Dvořákova Praha. Provozovací materiály opery pro tento účel připravilo Nakladatelství a vydavatelství Českého rozhlasu ve spolupráci s Kabinetem hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Nové poznatky k Dvořákově autografní partituře podrobně komentuje kritická edice předehry vznikající na půdě Kabinetu hudební historie Akademie věd.

obsazení: fl picc, 2fl, 2ob, cori, 2cl, 2fg, 4cor, 2trp, 3trb, tb, timp, perc, arp, archi
materiál: partitura
nakl.č.: R 292

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz