Do tubové literatury 20. století přispěl František Domažlický (1913 - 1997) čtyřmi kompozicemi. Po Koncertu pro tubu a smyčce, op. 53 (1983), Duetu pro dvě kontrabasové tuby, op. 53a (1983) a Sonatině pro tubu a klavír (1991) je chronologicky poslední skladbou Scherzo per Tuba ed pianoforte, op. 77 z roku 1992.

Necelých pět minut trvající komorní skladba se pevně drží typických prvků scherzosní věty, tedy především rychlejšího tempa a živého rytmu. Náleží spíše k dílům přídavkového typu, tuba se výrazně prosazuje jak po technické, tak i tónové stránce. Klavírní sazba využívá akordiku i rytmiku téměř jazzového charakteru, v melodické rovině vytváří rovnocenný komplementární hlas sólistovi.

obsazení: tb, pfte
materiál: partitura, part
nakl.č.: R 240