Kristýna se schovává před světem a spíše, než by začala konečně žít, myslí denně na smrt. Rodiče a babička jí zemřeli a bratra neviděla několik let.

I když má vzdělání, pracuje ve skladu, a kromě pár známých z práce nemá nikoho, komu by se mohla vybrečet na rameni. Po babičce zdědila lásku k divadlu, a tak nudné dny vyplňuje replikami z divadelních her a vzpomínkami na ty, kteří už nejsou mezi živými.

Trpí samomluvou a když si zrovna nepovídá s babičkou, která je už dávno po smrti, mluví ve verších a tím od sebe odhání kohokoliv, kdo by měl o ni zájem.

Její život se pomalu začne měnit k lepšímu, když ji jeden důchodce, který si přivydělává jako pokladní, pozve do divadla.

Jakýkoliv vztah, který kvůli hrůznému zážitku z mládí doposud odmítala s kýmkoliv navázat, se dostaví vzápětí a Týna se začíná vracet do života, který není tak smutný, jak se jí několik let před tím zdálo.

Zamiluje se a z šedé myšky, co se doteď schovávala před světem, se postupně stává dokonalá žena.