Hrabě Rivenhall měl jediné přání: aby mu všichni dali pokoj. Když pak poprvé spatřil na svých pozemcích svou podivnou sousedku, okamžitě ji považoval za pohromu. Pohromu pro svůj klid a duševní zdraví. Effie zase usoudila, že hrabě je nezdvořák, ba hulvát, se kterým nebude lehké vyjít. Ale ona s ním vyjít potřebovala, protože musela pokračovat v archeologických vykopávkách na jeho panství. Hrabě netušil, že ta výstřední, geniální a zároveň naprosto jedinečná žena, která mu nedopřávala klid, bude jeho spásou a lékem pro jeho bolavou duši…