Není nic nebezpečnějšího než nepojmenovaná věc. Kdesi cosi spadlo a ze světa zmizela slova. Se slovy zmizely i dosud jasné hranice mezi věcmi a lidská civilizace, jak jsme ji znali. Z bezejmenné divočiny se vynořují příšery a ožívají noční můry. Duchové chodí mezi lidmi, pracují v továrnách a jako palivo se používají zbytky snů. Krajem projíždějí parní vlaky a v jednom z nich sídlí nazývací komise, která pracně hledá názvy všeho, co lidé kdysi považovali za samozřejmé. Spolu s pojmenovanými vlakem cestuje i bezejmenná nazývačka. Jejím posláním je doručovat věcem jména, sama však jméno nemá. Po sérii podivných útoků navíc musí uprchnout a vydat se na cestu spolu se záplatovaným duchem, naříkající příšerou a bezejmenným zvířetem, které se potuluje mezi stíny. Snaží se najít ztracenou sestru, pravdu o své minulosti i vlastní místo ve světě a postupně zjišťuje, že nejdřív bude možná muset svět radikálně změnit. V románu Nazývačka se postapokalyptické scenerie mísí s hravě poetickými obrazy a dobrodružství s úvahami o fungování jazyka, světa a lidské společnosti. Je těžší najít poslední velké hraniční slovo — nebo lásku a svobodu?