V současnosti existuje mnoho metod, jak posoudit prostřednictvím variability srdeční frekvence (VSF) funkční změny autonomního nervového systému, který se v organismu podílí na kontrole a regulaci homeostázy. VSF reprezentuje moderní diagnostický přístup, jak objektivně zmonitorovat odezvu organismu na tréninkové i mimotréninkové stresové podněty. Longitudinální sledování VSF během tréninkového procesu umožňuje sportovci nebo trenérovi operativně měnit zatížení s ohledem na aktuální stav tréninkové kapacity jeho organismu a tím maximalizovat tréninkový efekt. Navíc se díky této pravidelné kontrole snižuje riziko kumulované únavy nebo přetrénování. Analýza VSF se tak stává přirozenou součástí tréninkového procesu, která nabízí i v kolektivních sportech maximální možnou míru individualizace.