Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku  tělesné slabosti již nejsou schopni  práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct  "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se  mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já"…