Vždycky jsem měla dva domovy. Jeden byl v bytě na sídlišti, kde jsem chodila do školy, a ten druhý měl kola a patřilo k němu obsluhování autodromu. Osud nám ale do života přináší různá překvapení a já začala zjišťovat, že nejde donekonečna dělit síly mezi dva světy, které se od sebe tolik liší. Ježdění s kolotoči jsem milovala, stejně tak jsem ale milovala kluka, který s nimi neměl nic společného… Když jsem se rozhodla jít si vlastní cestou, mohla jsem tušit, že cesta do „běžného života“ nebude vždycky jen zalitá sluncem.