Příběh o přátelství, věrnosti a odvaze dívek za druhé světové války. 

Rose Justiceová, mladá pilotka Pomocných leteckých sborů, je při letu z Paříže do Anglie v létě 1944 chycena nacisty a poslána do Ravensbrücku, nechvalně proslulého ženského koncentračního tábora. V děsivém vězení se Rose potkává s nezapomenutelnou skupinou žen, s Francouzkou, která před válkou psala uznávané detektivky a jejíž židovský manžel a tři syni byli zabiti, s houževnatou dívkou, na níž dělali nacisti hrůzné lékařské pokusy, nebo Ruskou, která lítala se sovětskou stíhačkou. A v přátelství s těmito ženami hledá Rose naději a sílu na přežití. Bude to ale Rose stačit, aby dokázala čelit tomu, co jí osud přichystal?

Ve volném pokračování Krycího jména Verity vypráví Elizabeth Weinová další příběh o přátelství, věrnosti a odvaze dívek za druhé světové války.

NEBUDU DĚLAT POTÍŽE. BUDU V POŘÁDKU. POKUD NÁM NĚKDY DAJÍ NĚCO K PITÍ, BUDU V POŘÁDKU. 

Víte, termín koncentrační tábor zní ve francouzštině dost podobně. Camp de concentration. Dokonce i v němčině. Konzentrationslager. Ale přestože jsem tem slovům rozuměla, nic pro mě ještě neznamenala. Skutečně ne. Stejně tak jako jméno toho místa. Ravensbrück. Zírala jsem na vysoké betonové zdi týčící se nad hlavami čtyř set shromážděných Francouzek a na kilometry a kilometry elektrického ostnatého drátu a svírala svůj batoh s oficiálním dopisem od Luftwaffe. Tu dívku vedle mě věznili devět měsíců a pořád byla naživu. Naše vojska už prakticky přešla Siegfriedovu linii. Říkala jsem si, že to nemůže trvat dlouho.

Elizabeth Weinová studovala na americké univerzitě Yale a také ve Filadelfii. Svůj první román začala psát již v patnácti letech a od té doby píše historické příběhy pro mládež. Jejích prvních pět knih se odehrává v době krále Artuše. Elizabeth má jeden zvláštní koníček – ráda létá. Sama získala pilotní průkaz a tato její slabost se odrazila v další skupině jejích románu, do níž patří i tato kniha.