Je přirozené, že chcete někoho, koho nemůžete mít. A kam až moje paměť sahá, já tajně chtěla Jace, nejlepšího bratrova kamaráda.

Byl o šest let starší a vždycky se ke mně choval jako k sestře, kterou neměl.

Uběhlo deset let.

Všem nám bylo něco přes dvacet. Jace se nastěhoval ke mně a mému bratrovu, abychom to po smrti našich rodičů finančně utáhli.

Byli jsme jen my tři – taková zvláštní rodinná dynamika.

Když Jace žil pod naší střechou, byl stejně ochranitelský a panovačný jako vždycky.

Ale rozhodně už se na mě nedíval jako na svou sestru, což věci zkomplikovalo.

Byla jsem neustále pod tlakem a plná úzkosti.

A on nevěděl, co dělat.

Nejprve to byly pouze letmé náznaky. Když jsme si třeba pouštěli filmy, jen mimochodem jsem si opřela nohu o tu jeho, on se však neodtáhl.

Stejně jsem ale předpokládala, že by… tohle neudělal.

Nathan by nás zabil.

Sice jsme to věděli, ovšem ani to nestačilo, aby nás to zastavilo.

Nakonec se naše doutnající touha rozhořela.

Nebyla to však jen fyzická přitažlivost, vybudovali jsme si silné napojení.

Přece nás nechytí, že ne?

Znělo to jednoduše.

Jenže jednoduché to rozhodně nebylo.

Tohle je příběh o zakázané lásce, porušení důvěry a nečekané druhé šanci.