Ano, jíst se musí. Ale to neznamená, že z této nutnosti musíme dělat rutinu: holt něco na tu pánvičku „mrskneme“, potom to bezmyšlenkovitě sníme a jedeme dál. Možná by se tak dal vyjádřit i přístup k životu. Proč to tedy nezměnit a nezačít právě přípravou jídla?