Mezi středomořským pohořím Ríf a nekonečnými pláněmi Sahary leží Maroko, země snů pro turisty, kteří mají rádi dobrodružství. Matička Země byla při svém geologickém vývoji k tomuto severozápadnímu koutu Afriky štědrá: během utváření dlouhých horských pásem v blízkosti Atlantiku a Středozemního moře dala zároveň vzniknout i jedinečné přírodě. Na čtyřtisícovkách Vysokého Atlasu leží téměř po celý rok sníh, masivy hor jsou roztrhány hlubokými roklemi. Krajina s mírnými kopečky mezi Casablankou a Marrákešem je stejně půvabná jako pohádkové oázy na jihu. V cedrových lesích Středního Atlasu žije magot bezocasý (též makak magot), heraldickým zvířetem Vysokého Atlasu je muflon. Dokonce i leopardi už se sem prý zase vrátili. Ale i lidé přispívají svým dílem. V uličkách prastarých měst se návštěvník cítí jako v příbězích z Tisíce a jedné moci, hlas muezzina svolávající k modlitbě určuje denní rytmus obyvatel měst. S velkou péčí a úsilím jsou udržovány pověstné hliněné hrady na „cestě tisíce kaseb“ na jihu země mezi městy Ouarzazate a Errachidia. Maroko je přitom považováno za vzorovou zemi arabského světa: politické poměry jsou stabilní, zdejší moderní výklad islámu se pokládá za perspektivní pro mírové soužití. Zásluhou modernizačních snah krále Mohameda VI. – lidově zvaného „M6“ – se dnes mnohým Maročanům daří lépe než kdy dříve. V posledních letech se výrazně rozvíjí cestovní ruch. Největší zájem je o královská města, především Marrákeš a F?s. Pro milovníky hor je tu Jebel Toubkal, který se tyčí do výšky 4167 m. Tato hora převyšuje všechny ostatní vrcholy nejen v Maroku, ale na celé severní polovině kontinentu. V národním parku Toubkal se s příchodem turistického boomu mnohé změnilo. Dnes je zde široká nabídka ubytování nejen v horských vesnicích, ale i přímo na horách. Turistické agentury v Marrákeši nabízejí kompletní servis, od přepravy zavazadel na soumarech až po přenocování v horské chatě. K výstupu na Jebel Toubkal je však nutný doprovod horského vůdce. Uvedené trasy jsou navrženy tak, abyste se za pomoci popisu cesty, GPS stop a dalších užitečných informací vždy dostali do cíle – a zase zpět. Ve srovnání s Alpami však tyto túry vyžadují vyšší míru plánování a také lepší orientační smysl. Cesty jsou jen výjimečně vyznačeny, skalní pasáže zajištěné lany tu prakticky neexistují. Ale pokud budete potřebovat radu, můžete se spolehnout na vstřícnost a pohostinnost místních Berberů.