Cimbálová muzika Valašský vojvoda / Dulcimer Band Valašský Vojvoda

Christmas folk songs from Moravian regions Lachia-Wallachia and Wallachia.

1. Koleda je ve Vánoce

2. Co nam datě

3. Budě zima, budě mraz

4. Tulemy se tulemy

5. Na Vánoce dlúhé noce

6. Nesem vám noviny

7. Buděmy my chodiť

8. Potkala sem holubičku

9. Co nam datě ščedry hospodařu

10. Ja sem pana malučka

11. Narodil se Kristus pán

12. Vánoce, Vánoce

13. Vinšujemy vam

14. Stoji vrba košata

15. Na Vánoce dluhe noce

16. Pásli ovce valaši

17. Tak sem sobě

18. Pec se nam běli

19. Na mu kušu

20. Kolednice idu

21. Pan Buh zaplať

22. Kristus pan se narodil

V roce 1975, kdy se vedení souboru začali věnovat manželé Vlastimil a Marie Krpcovi, vznikl z národopisné skupiny Ondřejník soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda s vlastní cimbálovou muzikou. Svůj název si soubor zvolil podle kdysi slavných valašských vojvodů. Valašští vojvodové – někdejší vůdcové valachů a správci salaší - měli svá sídla na několika místech území Beskyd. Řídili se tzv.Valašským právem. Na tehdejším hukvaldském panství sídlili po 200 let valašští vojvodové z rodu Krpců a Žáčků v Kozlovicích (1565-1764). Bylo to v době, kdy na východní Moravu i do našeho kraje (lašsko-valašské pomezí) pronikala po karpatském oblouku valašská kolonizace se svým způsobem života, ale i kulturou - písněmi, tanci, zvyky, kroji a architekturou. V té době vznikaly po Beskydech četné salaše s valašskými loukami, kde se páslo tisíce ovcí dávajících obživu zdejším obyvatelům. Kozlovice, „domovská obec souboru“, jsou malebná podhorská vesnice, ležící na úpatí Ondřejníků v moravských Beskydách.V současné době má asi 3000 obyvatel. Byla založena 8.září roku 1294. Nedaleko Kozlovic se rozkládají zříceniny hradu Hukvaldy (založen roku 1228, patří mezi největší na Moravě), v jehož podhradí vznikla počátkem 18. století stejnojmenná osada, v níž se narodil proslulý a geniální hudební skladatel Leoš Janáček (1854-1928). V nedaleké kozlovické hospodě U Harabiša črtal útržky, z nichž vznikly známé Lašské tance s původním názvem Valašské tance. Leoš Janáček zde zapisoval písně i tance u místních zpěváků a tanečníků, z nichž nejnadanější byli zpěvačka a harmonikářka Žofka Havlová z Kozlovic, ale také cimbalista František Klepáč z Kunčic pod Ondřejníkem, Matula z Pasek, Josef Křístek z Mniší... Dalšími sběrateli lidových písní, kteří zapisovali v našem regionu a z jejichž zdrojů tak můžeme čerpat, byli František Sušil, František Bartoš, z mladšího období pak Antonín Pustka z Kunčic (1877-1960) a Vincenc Socha ze Lhotky pod Ondřejníkem (1903-1970). Zejména jeho odkaz - asi 1 500 písní a tanců je bohatou studnicí pro repertoár souboru Valašský vojvoda. Vincenc Socha zapisoval především u Anežky Šenkové z Měrkovic, manželů Kalusových, či Marie Tobolové a u mnoha dalších významných nositelů tradic z Kozlovic a okolí.