Původní LP album DV 5521 "Ravel, Šostakovič Tria pro klavír, housle a violoncello" vydal Supraphon v roce 1959 - nyní titul v podání ČESKÉHO TRIA vychází poprvé digitálně.

KLAVÍRNÍ TRIO A MOLL je jednou z pěti komorních skladeb RAVELOVÝCH. Spolu se smyčcovým kvartetem F dur z roku 1903 patří mezi skladatelova díla nejznámější. Třebaže mezi těmito dvěma komorními díly leží deset neobyčejně plodných let skladatelova života, přece vyznívají jako hudební vyslovení jediného tvůrčího principu, prostupujícího celou Ravelovou tvorbou od prvních začátků. Již ve smyčcovém kvartetu prokázal skladatel smysl pro účinné spojení nové impresionistické zvukovosti a barvitosti s vyváženou a logicky se rozvíjející formou v podstatě klasického typu. Čtyřvěté klavírní trio a moll je o to přesvědčivějším dokladem téhož kompozičního principu, oč je jeho hudební řeč zralejší a jeho myšlenkový obsah závažnější. Ne náhodou připsal Ravel trio André Gedalgeovi, svému učiteli kontrapunktu na pařížské konzervatoři. Vždyť v žádném jiném Ravelově díle bychom nenašli tak bohatou tematickou práci a takové a takové množství polyfonních umělostí, jako v triu a moll. Ale posluchač, stržen hlubokou emotivností Ravelovy řeči, si tuto skutečnost ani neuvědomuje, neboť všechny tvárné postupy a skladebné jednotlivosti jsou tu v oddané službě hudební myšlence právě tak, jako klasický čtyřvětý sonátový cyklus, na němž se hudební děni tria rozprostírá…
Skladatel DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ se ve svém KLAVÍRNÍM TRIU E MOLL, op. 67, zajímavě přiklonil k tradici předchůdců z ruské romantické a novoromantické školy. Jako Čajkovskij připsal své trio e moll památce NIkolaje Rubinštejna, Rachmaninov vzdal "Elegickým triem“ hold jména a odkazu Čajkovského, tak Dmitrij Šostakovič pojal své dílo jako tryznu za svého druha Ivana Solertinského, význačného sovětského vědce a kritika, jehož tragická smrt ve válečném roce 1944 znamenala konec dlouholetého lidského a uměleckého přátelství.