Z komentáře Dr. Jarmily Doubravové k původnímu LP albu 1 11 0866 "Foerster Klavírní trio a moll - Hanuš Fresky" vydanému Supraphonem v roce 1971 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

Komorní hudbu 20. století u nás formovaly tři základní proudy: tradice, pronikání cizích vlivů a tvorba L. Janáčka. B.Martinů, A.Hába, P.Bořkovec, I.Krejčí, J.Řídký, L.Vycpálek, O.Jeremiáš a K.B.Jirák představují svými komorními díly první vlnu, další tvoří příslušníci nově nastupující generace mezi dvěma válkami - E.Schulhoff, J.Ježek, E.F.Burian, K. Reiner a z mnoha dalších J. Kapr, M.Ponc, K.Slavický, K.Šrom, J.Hanuš, V.Trojan, J.Rychlík, J.Burghauser, I.Hurník, J. Matěj. Jestliže tradice přinesla klasická díla v tvorbě B.Smetany, A.Dvořáka, J.Suka, V.Nováka a J.B.Foerstera, pak se první vlna orientovala především na nové výboje: například B.Martinů oživil ve svých triích pro nejrůznější obsazení starý žánrový typ (Madrigaly pro hoboj, klarinet a fagot - 1937) a soustředil se na nové využití polyfonie (Pět krátkých skladeb pro housle, violoncello a klavír - 1938 aj.); A.Hábu zase zajímaly především nové výrazově technické prostředky spolu s využitím nově se prosazujícího komorního obsazení - třeba noneta. JOSEF BOHUSLAV FOERSTER zasáhl do vývoje komorní hudby podstatně v mnoha směrech. Z jeho tří trií - op. 8 f moll, 1883, op. 51 B dur, 1894, op. 105 a moll, 1919-21 - je poslední stylově nejpřínosnější...Celkově je trio ukázkou Foerstrova hudebního myšlení jak v bohatém využití polyfonie, tak v tendenci k epické stavbě formy.
JAN HANUŠ (nar. 1915), žák O. jeremiáše, je znám především jako autor jevištních děl (zvl. balety Sůl nad zlato, Othello, buffo-opera Sluha dvou pánů, hudební drama Pochodeň Prometheova a další).
Na komorní hudbu se orientoval už svým op. 6 - Fantazií pro smyčcové kvarteto (1939). Další skladba toho žánru vznikla v roce 1953 - Serenata pro nonet, op. 30. Trio pro housle, violoncello a klavír s názvem FRESKY komponoval autor v roce 1961...Fresky nesou několik typických znaků hudebního rukopisu svého autora. Je to především dramatické pojetí celého cyklu, jednotlivých vět, i detailů struktury....