Z komentáře Ing. Josefa Poncara k původnímu LP albu 1113 4177 " Melodie Josefa Poncara "Když slyším klarinet" vydanému v Supraphonu v roce 1987 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
V letošním roce by Josef Poncar oslavil pětaosmdesáté narozeniny. Nestalo se tak, neboť zemřel dne 6. listopadu 1986. Tato jubilejní deska tedy opět potvrzuje ono známé: člověk odchází – dílo žije. Je třeba říci, že Poncarův život nebyl lehký. Učednická léta, truhlařina, nezaměstnanost a pak 33 let dojíždění vlakem ze Zdic do Prahy, kde pracoval u ČSD. Byl to ale život pěkný snad právě proto, že byl vždy naplněný velkou láskou k muzice. Narodil se 14.3.1902 v Chodouni. Je to hezká vesnice, malebně posazená mezi řeku Litavku a úbočí kopce, kde se říká „Na Studeném“. Odtud již krátce po první světové válce podnikala Poncarova klukovská kapela své „umělecké nájezdy“ do okolí. Byly to máje, bály, nejrůznější veselice, ale třeba i pohřeb, po kterém se někdy průvod odebral i s kapelou rovnou do hospody. Často se hrávalo pod širým nebem jen tak, pro vlastní potěšení. Toto prostředí mělo vliv na vrozenou muzikálnost mladého Josefa. Naučil se hrát na řadu nástrojů: housle, violoncello, trubku, baskřídlovku, klarinet. A s úsměvem vzpomínal, že ke kontrabasu si zpočátku musel brát stoličku, aby dosáhl. Zkušenost s hrou na nejrůznější nástroje mu později vždy velmi pomáhala při vlastní tvorbě. Skladby Josefa Poncara se nejen dobře poslouchají, ale muzikanti je rádi hrají, protože jsou „šité na míru“. Z toho vycházeli aranžéři Josef Mellan a Josef Charvát a skladatelův charakteristický rukopis ponechali, ovšem úpravy „vybrousili do lesku“ hry výtečných hudebníků České muziky. Je to dobrá symbióza. Mnozí asi znáte slavné autorovy skladby, jako jsou: Přes dvě vesnice, Chodouňská, Ten večer májový, Andulička, Já nemám nic, Karlíčku můj, Modrá kukadla, V zvonky v Loretě a další. Jsou v trvalé oblibě a slyšíte je z rozhlasu, televize, ale v podání mnohých amatérských souborů. Tento výběr byl proto sestaven tak, aby vedle známých se objevily i jiné, snad trochu opomíjené, ale stejně pěkné melodie….V písni Když slyším klarinet se zpívá „Když slyším klarinet pískat, děvčata výskat, je hned u srdce lehce…“ Posluchačům, kterým je lehce a krásně uprostřed tónů české lidovky, je určena tato jubilejní deska se skladbami Josefa Poncara... některá se rodila snadno jiná naopak. Jsou mezi nimi téměř sedmdesátnice a některé jsou zas docela mladé. Jedno ale mají společné. Byly psány srdcem a velkým talentem. Patří k těm, které si lidé zpívají při práci i zábavě již mnoho let a budou zpívat i nadále coby prosté a neokázalé ocenění trvalé hodnoty.
Když se tato deska nahrávala ve studiu, hudebníci i zpěváci pracovali s chutí a vytvořila se atmosféra skutečné pohody. Je naším přáním, aby tato pohoda přišla k vám.