Jan Bartoš a Jakub Hrůša: Ullmann, Stravinskij a Prokofjev v mimořádných souvislostech

Nové album klavíristy Jana Bartoše, Bamberských symfoniků a dirigenta Jakuba Hrůši představuje tři výrazné osobnosti hudby první poloviny 20. století – Viktora Ullmanna, Igora Stravinského a Sergeje Prokofjeva. Dramaturgie odhaluje nejen stylovou příbuznost jejich děl, ale také pozoruhodné vazby všech tří skladatelů na meziválečné Československo a jeho pulzující hudební život.
Ústředním dílem nahrávky je Klavírní koncert op. 25 Viktora Ullmanna z roku 1939, věnovaný klavíristce Juliette Arányi. V jeho hudebním jazyce se setkávají podněty druhé vídeňské školy s rytmickou energií připomínající právě Stravinského a Prokofjeva. Ullmann i Arányi byli roku 1942 deportováni do Terezína, kde se zapojili do hudebního života ghetta. Plánované provedení koncertu se zde neuskutečnilo. V roce 1944 byli oba transportováni do Osvětimi a zavražděni; světové premiéry se dílo dočkalo až roku 1992 ve Stuttgartu.
Album doplňují Stravinského Symfonie pro dechové nástroje a První klavírní koncert Des dur Sergeje Prokofjeva. Stravinskij meziválečné Československo opakovaně navštívil a jeho tvorba zde nacházela výraznou odezvu mimo jiné u Václava Talicha a Bohuslava Martinů. Talich významně prosazoval také Prokofjevovu hudbu; sám skladatel pak roku 1934 v Praze provedl právě svůj První klavírní koncert.
Pozoruhodná je rovněž historická vazba Bamberských symfoniků na Prahu. Orchestr založili roku 1946 hudebníci někdejší Deutsche Philharmonie Prag, a jeho kořeny tak sahají k pražskému německému hudebnímu prostředí, v němž působil také Viktor Ullmann. Setkání Jana Bartoše, Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků tak připomíná mimořádně bohatý kulturní svět střední Evropy první poloviny 20. století.

Viktor Ullmann (1898–1944) – Klavírní koncert op. 25 (1939). Igor Stravinskij (1882–1971) – Symfonie pro dechové nástroje (1920/1947). Sergej Prokofjev (1891–1953) – Klavírní koncert č. 1 Des dur op. 10 (1912)