Jan Málek (1938) náleží mezi výrazné a osobité skladatele české hudby 20. a 21. století. Jeho tvůrčí poetiku vystihuje následující výrok: "Skladatel může použít cokoli, čeho bylo yž po dnešní dny v hudbě dosaženo; musí však pracovat čistě, zodpovědně a s dostatečnou znalostí historických (i soudobých!) kompozičních technik." Z Málkovy tvorby nabízíme ukázky z orchestrální a vokální tvorby.

Symfonie č. 1 (Sinfonia su una cantilena, 1981)

Divertimento pro smyčcový orchestr č. 1 (Paví pero, 1979)
Pavana - Modrá, Pavana - Zelená, Pavana - Černá, Pavana - Fialová, Pavana - Zlatá

Amore eľ cor gentil, koncertní árie na Dantův text pro baryton a orchestr (2004)

Sinfonia III. per B (2002)

Jan Málek přišel do Plzně v roce 1963 a jako režisér, dramaturg, redaktor, lektor, ale na začátku také jako hráč na bicí "rozhlasáku", tedy plzeňského rozhlasového orchestru, tam vydržel plných 13 let. Na pražské konzervatoři byl odchovancem folkloristy Alberta Peka a specializoval se na bicí ve třídě Emila Špačka, současně ale také studoval skladbu u prof. Miloslava Kabeláče. Tyto osobnosti zásadně ovlivnily jeho budoucí tvůrčí směřování, láska k folkloru a staré muzice se propojila se stroze moderním, až přísným kompozičním stylem, k němuž své žáky vedl prof. Kabeláč.