Karel Blažej Kopřiva: Missa solemnis pro sóla, sbor, orchestr a koncertantní varhany.
Živá nahrávka z 23. 5. 2004 z Dvořákovy síně pražského Rudolfina.

Pražský komorní orchestr řídí Jiří Stárek. Kühnův smíšený sbor vede Jan Rozehnal.
Sólisté: Karolina Dvořáková (sopran), Yvona Škvárová (alt), Aleš Briscein (tenor), Miloslav Podskalský (bas), Marie Šestáková (varhany).

Karel Blažej Kopřiva (nar. v obci Cítoliby, okres Louny) byl český skladatel, varhaník a pedagog. Studoval v Praze a patřil k nejnadanějším žákům varhaníka Josefa Segera. Od dětství trpěl tuberkulózou a kvůli těmto zdravotním obtížím studium na univerzitě nedokončil. V Cítolibech působil jako varhaník v kostele sv. Jakuba. Komponoval díla stylově na přechodu baroka a klasicismu. Vliv na jeho tvorbu měl především J. Christian Bach, jehož cembalové sonáty dobře znal. Skladby K. B. Kopřivy se vyznačují mistrným zvládnutím kontrapunktu a koncertantního stylu. Zkomponoval 12 symfonií (nedochovány), 8 varhanních koncertů (dochován pouze jeden), mše, rekviem, ofertoria, moteta, árie, varhanní preludia a fugy.

Za inspirujícího a pedagogického vlivu kantora Václava Jana Kopřivy (1708 - 1789) se v Cítolibech formovala celá skupina skladatelů, o nichž není vůbec nadsázkou hovořit jako o cítolibské skladatelské škole. Do tohoto okruhu patří také jeho dva synové - a sice Jan Jáchym Kopřiva (1754 - 1792), nástupce otcův v kantorském úřadě, a Karel Blažej Kopřiva (1756 - 1785), vynikající varhaník a později skladatel ze školy Segerovy. Vyspělá hudební kultura Cítolib, ležících 60 km severozápadně od Prahy, jež koncem 18. věku neměly více nežli 60 domků, byla výsledkem intenzivního uměleckého ruchu, jehož centrem tu byl kromě zámku a školy hlavně chrám sv. Jakuba, kde K. B. Kopřiva působil jako varhaník.