Kompilace Schola ludus představuje autorskou a aranžérskou tvorbu Karla Velebného (1931-1989), jak je zaznamenána na nahrávkách Jazzového orchestru Československého rozhlasu z let 1972-1985. Nahrávka skladby Boogie pro tebe vznikla už v roce 1960.

Stěžejní položkou alba je jazzová suita Jiří Procházka Prahou s částmi U Bílého koníčka, Valčík u vzdělaného psa, U Melouna a Rackový waltz.

Karel Velebný patří společně s Karlem Krautgartnerem, Luďkem Hulanem a Janem Konopáskem k zakládajícím osobnostem českého moderního jazzu. Je znám jako vibrafonista, byl ale také pianistou a saxofonistou.

"Velebný nebyl oslnivým jazzovým sólistou na žádný ze svých nástrojů; takoví se vlastně v jeho generaci u nás vinou nepříznivých okolností (zejména izolace od světového dění) nestačili rozvinout. Přesto byla oceňována především jeho hra na vibrafon, multiinstrumentalistická všestrannost, pohotovost, profesionalita ve všech oborech jeho činnosti, dlouhodobé vedení skupiny SHQ, která po dlouhou dobu představovala klíčový ansámbl českého moderního jazzu. Povahou byl Velebný spíše introvert, jevil značný smysl pro specifický (kousavý, ke slovním hříčkám tíhnoucí) humor, kterému uměl dát i literární rozměr (viz uvedené cimrmanovské příspěvky a často též samotné dadaistické názvy skladeb a la Pět dodeka, Sice pomalu, ale zato rubato, Vzal jsem křídlo za křídlo). Měl charismatické vystupování: budil respekt, ale i touhu spolupracovat s ním, jak to dokládá dlouhodobé jeho leadrovství v SHQ. Svou nepříliš výbojnou, ale nikoli zpátečnickou stylovou orientací (?klasický mainstream?) poskytoval Velebný i jeho soubory (zejména SHQ, ale i studentský Veleband) dobré východisko nastupujícím jazzmanům. Tím vším byl po několik desítiletí pokládán za přední osobnost našeho jazzu své doby (výrazem uznání bylo i udělení Ceny Jaroslava Ježka 1974) a ani zpětný pohled na tomto hodnocení nic nemění" (Ivan Poledňák)