V nahrávkách dirigenta Josefa Hrnčíře z roku 1970 a 1975 nabízíme výběr z tvorby Františka Vincence Kramáře. V Houslovém koncertu A dur se představuje houslista Bohuslav Purger a Symfonický orchestr hl.m.Prahy FOK, v Houslovém koncertu B dur hraje houslista Ivan Štraus za doprovodu Pražského komorního orchestru. Společně s rozhlasovým orchestrem nastudovali Concertino pro housle, flétnu a klarinet Antonín Novák, Géza Novák a Jiří Štengl. Symfonický orchestr Čs. rozhlasu také nahrál v roce 1970 Symfonii C dur.

Josef Hrnčíř (1921-2014), vystudoval nejprve reálné gymnázium, poté konzervatoř (klavír u Václava Holzknechta, dirigování u Pavla Dědečka, abs. 1948) a současně se věnoval i studiu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (abs. 1949). Soukromé lekce dirigování mu dával Václav Talich (1949-1950). Praxe zavedla Josefa Hrnčíře nejprve do Teplic (1948), posléze do Symfonického rozhlasového orchestru v Plzni (1949-1951) a konečně k Symfonickému orchestru Československého rozhlasu v Praze (1952-1987). Umělcovo jméno je spojeno s úctyhodnou řadou nahrávek. Pro Československý rozhlas a příležitostně i jiné hudební instituce připravil zhruba 800 snímků všech hudebních epoch, včetně tří stovek premiér skladeb soudobých autorů. Jeho nahrávky zaznívají na rozhlasových vlnách pravidelně dodnes.

František Vincenc Kramář (1759-1831) působil od roku 1795 ve Vídni jako houslista, kapelník, skladatel a pedagog. Kolem roku 1810 se stal komořím císaře Františka I. Roku 1818 byl jmenován ředitelem komorní hudby a dvorním skladatelem jako nástupce Leopolda Koželuha. Byl posledním držitelem tohoto honosného titulu a toto místo zastával až do konce svého života, do roku 1831. Kramář byl jedním z nejúspěšnějších českých skladatelů působících ve Vídni na přelomu 18. a 19. století. Jeho dílo zde zahrnuje více než 300 titulů, z nichž první byly vydány tiskem po roce 1790.