Po soustředěném zájmu o českou triovou literaturu (od vysoce ceněných nahrávek Dvořáka až po Martinů) a vybočení k Čajkovskému (SU 3949-2) tentokrát Smetanovo trio sáhlo k samotnému jádru romantického repertoáru. Obě tria, Mendelssohnovo d moll a Schubertovo Es dur, patří k nejhranějším skladbám; oběma autorům se současně podařilo v sazbě a instrumentaci dosáhnout vzácné zvukové vyváženosti arovnoprávnosti všech tří nástrojů. O úspěchu Schubertova tria, v němž autor využil nápěvy švédských lidových písní, svědčí fakt, že bylo jediným skladatelovým dílem vydaným za jeho života v cizině.Nejvyšší ocenění této skladby mimoděk zaznívá i ze slov Roberta Schumanna na adresu Mendelssohnova Tria d moll: "Je to mistrovské trio současnosti, takové, jakými byla svého času Beethovenova tria ... a Schubertovo Trio Es dur; velmi krásná skladba, jež ještě po létech potěší vnuky a pravnuky." Ve Smetanovu triu s jeho smyslem pro ansámblové hraní nacházejí tyto skladby vynikajícího interpreta. I na této nahrávce tak, doufejme se Schumannem - Mendelssohn a Schubert "ještě po létech potěší vnuky a pravnuky."
Mendelssohn a Schubert - dvě perly romantismu v nové nahrávce skvělého Smetanova tria!