Když v roce 1825 ve Vídni zemřel český skladatel Jan Václav Hugo Voříšek (1791-1825), bylo mu teprve 34 let. Vystudoval vedle skladby (v Praze u Tomáška, ve Vídni u Humela) i filozofii a právo a ve Vídni, kam odešel roku 1813, se dočkal patřičného ocenění svého talentu, když se roku 1822 stal císařským dvorním varhaníkem a definitivně se zařadil po bok nejváženějším vídeňským hudebním celebritám. Skladatelské dílo, jež po sobě zanechal, je rozsahem nevelké, avšak umělecky velmi významné. Stylově se pohybuje na rozhraní klasicismu a romantismu, a právě v klavírních skladbách, jejichž úplnou (až na dvě či tři bezvýznamné příležitostné skladby) nahrávku nyní v digitalizované podobě předkládáme, se již zřetelně projevují romantické prvky. Čestného úkolu interpretačně ztvárnit integrál Voříškových skladeb se s úspěchem zhostil Radoslav Kvapil, specialista na českou literaturu, jenž pro Supraphon natočil mj. i souborné vydání skladeb Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka.

Největší talent české hudby předsmetanovské éry