První album Tomáše Jamníka a Ivo Kahánka (Martinů - Janáček - Kabeláč) bylo v časopise Harmonie označeno za debut desetiletí, server Classics Today jej ohodnotil nejvyšší známkou 10/10 a připočetl jej k nejlepším cellovým recitálům posledních let. Pro své druhé album si mladí protagonisté vybrali skladby vzniknuvší v krátkém rozmezí let 1952-59. V Sonátě i Variacích nechává Martinů zaznítstesku po domově, kam už mu není dáno se vrátit - řečí prostou a srdečnou. Suita balladica šestadvacetiletého Petra Ebena přináší obdobné prolínání hudby radostné, taneční se smutkem téměř přízračným, spojeným s osobními zážitky z války. Slukova nejhranější skladba, hudebně prostá a průzračná Sonáta pro violoncello a klavír, jako by ztišovala emoce předchozích skladeb a dozpívala je v závěru do smířeného ztišení. Oba interpreti hrají s temperamentem a nasazením odpovídajícím jejich mládí, prokazují však současně nevšední zralost a pochopení nelehkých témat skladeb.

Martinů, Eben, Sluka pro cello a klavír - vyzpívaná bolest i radost!