K Janáčkově symfonickému dílu se stále vracejí mnozí zkušení dirigenti - pro jeho sršatou expresivitu, barevnost emocí i průzračnou čistotu inspirovanou z hluboké studnice lidové hudby. Jakub Hrůša dokazuje, že fascinace Janáčkovou hudbou se týká i nejmladší dirigentské generace. Nahrávku temperamentně otevírá šestice Lašských tanců. Z Příhod lišky Bystroušky si Jakub Hrůša zvolil jen zřídka uváděnou verzi suity, kterou uspořádal znalec Janáčkova díla, František Jílek. Jeho suita zachovává původní Janáčkovu instrumentaci a prochází celý dějový oblouk opery. Celou nahrávku korunuje rapsodie pro orchestr Taras Bulba. Již původní Janáčkův název díla - Slovanská rhapsodie - odráží nejen národní, ale slovanskou hrdost, která je zde oslavena v postavě statečného kozáckého vůdce Tarase Bulby. Fascinaci kulturou carského Ruska se podařilo Janáčkovi jedinečně přenést do kompozice, které se zde ujal Janáčkovým dílem fascinovaný mladý dirigent.