Hudbě pro dechové nástroje se odevždy dobře dařilo na francouzské půdě. Francouzi jsou daleko nejlepšími dechovými nástrojaři a i francouzští skladatelé se v historii s problematikou dechových nástrojů dokázali ztotožnit nejlépe. Dramaturgie této nahrávky je tím nejlepším, co lze v literatuře tohoto oboru v našem století najít.
Toho Supraphon využil a s požadavkem francouzského repertoáru oslovil novou, ale již hodně vydatně zářící hvězdu české vážné hudby - dechový Afflatus Quintet, soubor ověnčený zaněkolik málo let existence již mnoha významnými soutěžními vavříny včetně vítězství v prestižní mnichovské soutěže ARD. Vznikla tak vůbec první nahrávka souboru, jehož členové kombinují úvazky v předních českých i zahraničních orchestrech se sólovou a ansámblovou hrou a získávají tím na pružnosti, repertoárové šíři, hudební moudrosti a pokoře. Z členů souboru vyzdvihněme alespoň dvě nejvíce proslavená jména - hobojistku Janu Brožkovou a hornistu Radka Baboráka.