Něco málo citací komentářů z původníobalu LP (autoři Zdeněk Bláha a Dr. Petr Novák):
Do plejády nejslavnějších chodských muzik patří Konrádyho dudácká muzika ze starobylých Domažlic. Její rodný list byl vypsán v roce 1955.
Od té doby dobyla v nezměněnésestavě mnoha poct na zahraničních i domácích soutěžích, vystupovala v několika evropských rozhlasových i televizních stanicích
a její snímky byly vydány na gramofonových deskách. Není divu, že kolem sebe shromažďuje nejlepší zpěvačky a zpěváky z celéhokraje pod Čerchovem...................
Lesk, vůni a barevnost dávají muzice výborní klarinetisté Vladimír Baier a František Pikhard, puklaři Antonín Konrády a Zdeněk Bláha patří mezi elitu českých dudáků
a starý pan Konrády jadrným kontrováním dodává muzice rytmický punc. Všichni hráči jsou velmi dobří po rytmické stránce, vzácně sehraní a navíc klarinetisté mají nevyčerpatelnou
zásobu nápadů pro zdobení melodie a vymýšlení jiskrných dohrávek............
S kapelou zpívá její vedoucí Antonín Konrádymladší....................

Nejmladší kapelou, starou teprve 5 let, je Lidová muzika souboru písní a tanců Škoda Plzeň. V jejím čele stojí výborný zpěvák a dudák, Ing. Václav Švík,
jehož dětské výkony zaujaly odborníky již před 10 lety na ústředním kole STM v Brně. Tenkrát ješty byly dudy větší než on...
Dnes nabyl na interpretačn jistotě a vyzrálosti, aniž by ztratil na osobitosti a spontánní bezprostřednosti......
Výkonům plzeňských muzikantů tleskali diváci v celé řadě evropských zemí - v NDR, Finsku, Francii, Rakousku, NSR, ve Španělsku a na Sicilii...........

Mezi skupinami, které se soustavně věnují interpretaci hudebního folkóru z Čech, zaujímá přední místo Lidová muzika souboru Chorea Bohemica Praha.
V jejím repertoáru převládají písně z jižních a západních Čech, z oblastí s bohatou písňovou tradicí. Svérázné hudební aranžmá uměleckého vedoucího Jaroslava Krčka,
příslušníka mladí, české skladatelské generace, ...dává zaznít lidovým písním ve zcela nezvyklé poloze.
Krčkovy úpravy lidových písní nejsou neseny v běžné konvenční poloze.....vyznačují se nápaditými hudebními prostředky.
Autor jimi sleduje svůj širší záměr - přiblížit lidovou píseň hudebnímu cítění současné mladé generace do té míry, aby se stala nedílnou součástí jejího hudebního vyžití.
Pozoruhdoné je zejmna uplatnění nezvyklého instrumentáře, jako bubínku, trianglu, háčkové harfy, vozembouchu, dřevěných zvonců a dalších, zdánlivě
i nehudebních nástrojů, jako je např. valcha. Tím se staly Krčkovy úpravy dnes již zcela typickými...a u širokého okruhu přátel lidových písní
si získaly popularitu právě pro svou překvapivou svěžest a modernost....

Lidová muzika souboru Horní Bříza se za 12 let své činnosti vypracovala mezi špičkové české kapely. Pěstuje štrajchovou a dudáckou muziku
a na jejím základě si vybudovala široký repertoár, založený především na plzeňském a západočeském hudebním folklóru....
Je to progresívní kapela s dobrým autorským zázemím, v jejíž blahodárné blízkosti vyrostla celá řada dobrých interpretů lidových písní...

I to patří k absurditám dnešních dnů - k těm užitečným:
"Venkovský člověk odhodil folklór na smetiště jako nepotřebnou věc. Člověk z města přichází, aby ho zachránil"









V jejím repertoáru převládají písně z jižních a západních Čech, z oblastí s bohatou písňovou tradicí. Svérázné hudební aranžmá uměleckého vedoucího
Jaroslava Krčka,....dává zaznít lidovým písním ve zcela nezvyklé poloze.