Třetí Smetanova opera Dalibor (1868) překvapila po slunné Prodané nevěstě chmurnou atmosférou pozdně gotického příběhu a neobyčejnou vášnivostí citu. Smetanovi nabídl libreto Josef Wenzig, který sice česky cítil, ale byl německy vychován a v německém jazyce psal. Jeho text přeložil Ervín Špindler, aby mohl Smetana komponovat na verše v češtině. Někdy se o Daliborovi v zahraniční muzikologickéliteratuře hovoří jako o českém "Fideliovi". Paralela se nabízí v přestrojení hlavní hrdinky do mužských šatů. Milada je však zcela jiného založení, než věrně oddaná Leonora. Nejde zde omanželskou lásku, nýbrž o stravující vášeň, jíž proti své vůli a zdravému rozumu vzplane žena, poté co spatří muže netušeného vzrůstu, energických gest a neochvějného rozhodnutí pomstít smrt zabitého přítele. Navíc Smetanova opera na rozdíl od Beethovenovy je cele prokomponovaná, scénické proměny jsou podloženy hudebními předěly a užívá příznačné motivy. Smetana započal svou kompoziční práci polovině dubna 1865 a na konci roku 1867 Dalibora dokončil. Premiéra se konala v Novoměstském divadle (dnešní Státní opera Praha) 16. května 1868, kdy byly na nábřeží položeny základní kameny k Národnímu divadlu.
Reedice této nahrávky je součástí cyklu s názvem Poklady české opery, ve které se postupně objevují další na CD dosud nevydané záznamy kompletních oper.
Na CD dosud nevydaná opera Bedřicha Smetany Dalibor v nastudování dirigenta Václava Smetáčka!