Jméno Karla Šejny (1896-1982) jako by vedle kolegů Talicha, Kubelíka či Ančerla stále tvořilo druhý hlas - ovšem druhý hlas, který nelze dost docenit a který je v historii České filharmonie zcela nepostradatelný. Původně sólokontrabasista ČF se dirigování začal věnovat na popud Václava Talicha a v roce 1939 byl oficiálně jmenován druhým dirigentem orchestru. Tím zůstal i po odchodu Talicha, kterého vystřídal Rafael Kubelík, i po Kubelíkově emigraci; na uvolněné místo šéfdirigenta byl tehdy (zprvu proti vůli orchestru) dosazen Karel Ančerl. I nadále tedy jako "ten druhý" diriguje desítky koncertů a nahrává řadu snímků, které dnes patří do zlatého fondu archivu Supraphonu. Dobové kritiky mluví o pružném a temperamentním dirigentovi, který vždy vyžaduje pochopení slohu adůsledně pracuje s detailem. V roce 1972 Šejna definitivně uzavírá své padesátileté působení v ČF Mahlerovou Čtvrtou symfonií.
Šejnovy pečlivě zremasterované nahrávky z let 1950-1962, od svěžího Mozarta hraného "lehkou rukou" až po čtvrtého Mahlera, nyní Supraphon poprvé vydává v digitální podobě!