"Jsem nezvratně přesvědčen, že opravdu veliká hudba musí být všemi svými kořeny spjata s lidovým základem, s věčně mladými, nevyčerpatelnými zdroji umělecké tvořivosti lidu." Těmito slovy Chačaturjan vyjadřuje víc, než jen (jako sovětský umělec) ochotu držet stranickou linii a podrobit se uznávaným estetickým požadavkům doby. Všechna jeho velká díla prozrazují inspiraci lidovou hudbou, především arménskou a gruzínskou, které určovaly jeho skladatelské myšlení. Gajané, Maškarádu či Houslový koncert (zde s bravurním Leonidem Koganem) jistě není třeba představovat. Pozornost si zaslouží i výkon mladého pianisty Antonína Jemelíka v nahrávce Klavírního koncertu s ČF. Na řadě dosud nevydaných remasterovaných nahrávek z 50. let se však Chačaturjan představuje i v roli dirigenta a několik unikátních snímků jej zachycuje zpívajícího v arménštině vlastní písně u klavíru.
Sovětský skladatel, dirigent a spontánní muzikant - všechny tváře Arama Chačaturjana!