Jedno z nejzajímavějších českých rockových alb 90. let! Patnáct let po národem dlouho jen z kazetových kopií poslouchané Straky a deset od již oficiálního pokračování se sešli pánové Čok, Kocáb, Kryšpín a Pavlíček ve studiu Sono (dodnes skvělý zvuk pp. Karlíka a Cimfeho), aby natočili tucet nových songů. Tradiční autoři/spoluautoři Michal a Michael nabídli jen zčásti tradiční Výběrově excentrický materiál, když jejich hudební a lidské zkušenosti - a také textová spolupráce Vlasty Třešňáka - posunuly věci do ironického či lehce posmutnělého polistopadového vážna. Mnozí si nejspíš vybaví hitovku Melem nemelem, všechno semelem, ale rozhodně lze doporučit poslech celého alba.

Od vstupního, skoro jižansky bluesového Tož vem to ďas přes kolektivně procítěné Ach jo,jak já jsem línej po závěrečný kytarově pavlíčkovský Stín je to přes padesát minut výtečného poslouchání!