Komentář k původní LP 1117 2564 z roku 1979:
Musica Bohemica je profesionální komorní skupina při Symfonickém orchestru hl. m. Prahy (FOK). Vznikla v roce 1975 ze sólistů a vybraných členů předních pražských orchestrů. Jejím posláním je vyjadřovat opravdovost české kulturní minulosti i přítomnosti. Je to autorský kolektiv a jeho tvůrci podrobují historický materiál zkoumanému pohledu současníka nebo se jím inspirují k zcela novým skladbám.
V životě to tak už bývá. Vždycky, když člověk prožije něco mimořádného, obrátí svou pozornost do minulosti a zkoumá ji novýma očima. V našem případě jsou to návraty k živému prameni, o němž se mnohokrát tvrdilo, že vyschl, ale přece ho lidé vždy a znovu objevují, aby mu vtiskli pečeť své vlastní osobitosti. V tom je také část tajemství tvůrčí dílny....
"Návrat k hudební tradici, to by samo o sobě bylo málo," říká umělecký vedoucí souboru. "Vracet se k principům lidového umění nelze jen tak, od zeleného stolu. Lidová píseň je hodna obdivu, ale ještě více si žádá porozumění."
Tady se otvírá další z tajemných komnat. Klíče k ní má vůdčí osobnost skupiny Jaroslav Krček.
Pochází z jižních Čech (*22.4.1939 ve Čtyřech Dvorech), odkud si přinesl základy hudebního vzdělání. Na Státní konzervatoři v Praze studoval kompozici u prof. Kabeláče a dirigování u prof. Lišky. Svou profesionální dráhu zahájil ve šlépějích svého učitele jako hudební režisér Československého rozhlasu a n. p. Supraphon. V jeho skladatelské tvorbě zaujímají významné místo četné komorní a scénické skladby a několik nevšedních písňových cyklů. Výsledky svého hledání nových zvukových možností a výrazových prostředků nejuceleněji uplatnil v opeře Nevěstka Raab, za níž se mu dostalo uznání na mezinárodním fóru. Celým jeho dílem prolínají dvě základní polohy: poučený vztah k tradici a plnokrevný proud současného života. Z těchto zdrojů vzešla i jeho první symfonie.
Skutečným pojmem se stalo jméno Jaroslava Krčka v oblasti hudebního folklóru. Svědčí o tom ostatně i hlavní skladatelské ceny z mezinárodní rozhlasové soutěže Prix de musique folkloristique de Radio Bratislava.
Jeden z recenzentů si povšiml i Krčkova interpretačního talentu. Napsal o něm, že "zahraje na všechno na světě, ba i na fujaru z druhé strany". Ne všichni ovšem vědí, že to "všechno na světě" (niněry, harfy, trumšajty aj.) si zpravidla Jaroslav Krček - s pomocí truhlářského mistra Borůvky - vytvořil sám. Našel mrtvé dřevo a vdechl mu život, protože mu tak velela jeho lidská zvídavost a opravdovost....
Jindřich Pecka