Petr Spálený (*22. března 1944) zpěvák s nezaměnitelným hlasem, s barevným kontrastem mezi hloubkou a výškou,
interpret s komornějším způsobem zpěvu, bez vnějškových efektů, s důrazem a soustředěním se na text.
Začínal jako bubeník v různých amatérských souborech, v roce 1967 začal zpívat převzatý repertoár, který se postupně měnil v tvorbu původní, s celým svým tehdejším souborem Apollobeat
byl přijat L.Štaidlem do divadla Apollo - v té době vznikají velmi úspěšné písně, něktěré vydává u Supraphonu na singlech a později na svém prvním LP
(Plakalo bejby, Bylo fajn, Dáma při těle, Josefína, Kdybych já byl kovářem, Trápím se, trápím a další.).
Jeho tehdejší popularita se odráží i v předních umístěních v anketě Zlatý slavík.
Divadlo Apollo v roce 1971 ukončilo svoji činnost; od té doby vystupoval Petr Spálený na koncertech, účinkoval v divadle Semafor, na přelomu 70. a 80. let spolupracoval se Z.Rytířem
a prožil díky této spolupráci úspěšný comeback v podobě alba Dítě Štěstěny. Z.Rytíř se na něm podílel autorsky (Obyčejný muž, Kolej Albertov at.) a díky jeho vlivu se posunul P. Spálený
směrem k moderní country a dalším soudobým podnětům světové populární scény.
Petr Spálený je stálicí na scéně české populární hudby, Supraphon vydal v roce 2010 v rámci edice Zlaká kolekce 3 CD pod názvem Dítě Štěstěny. Největší hity 1967,
u firmy EMI vydal zatím poslední CD Můj dým.

V roce 1984 vydal Petr Spálený u Supraphonu LP 1113 3486 Dům smíchu, jehož digitální podobu vám nyní představujeme.
Titul dle interpretova přání neobsahuje písně Dávno nejsem kluk a Muž s velkým M