Komentář k původnímu albu 8111 0047 Pantonu z roku 1978:
Mladá umělecká generace vstupuje do samostatného života za soustředěné pozornosti pedagogů, kritiky i pořadatelských institucí. Objeví-li se průkazný talent, je detailně sledován jeho růst, dbá se o jeho kultivaci odborným školením i častými koncertními příležitostmi.
Pod zvětšovacím sklem odborníků zraje i nadání Oldřicha Hlinky (1955). Nejednou překvapil sebejistým postojem v přístupu k repertoáru a vybroušenosti své hry. Začínal brzy v dětství; hudební základy si osvojil u svého otce, plzeňského hudebního pedagoga, ještě v předškolním věku. Od šesti let byl jeho učitelem prof. Miloš Macháček a za jeho vedení získal ceny v soutěžích STM, v soutěži lidových škol umění. Od svých devíti let se pravidelně účastnil Kocianovy mezinárodní houslové soutěže v Ústí nad Orlicí, kde si také v roce 1969 vybojoval absolutní prvenství. V patnácti letech se stal posluchačem pražské Akademie múzických umění (žák prof. A. Plocka), odkud vedla jeho cesta do Moskvy k prof. Leonidu Koganovi. Velmi brzy se dostal na mezinárodní soutěžní kolbiště: v sedmnácti letech získává čestné uznání soutěže Pražského jara 1972, na soutěži P. I. Čajkovského v Moskvě 1974 postoupil do druhého kola se ziskem diplomu. Životopis mladého umělce je zatím složen z dat a údajů, prozrazujících umělecké dozrávání a mnoho houževnatosti a píle. Dostatek koncertních příležitostí doma i v zahraničí tomuto procesu jen prospívá a znamená velkou životní podporu.
Klavírista František Maxián (1950) pochází rovněž z umělecké rodiny. S klavírem a jeho taji se seznámil velmi záhy, a to u autority nad jiné povolané, u svého otce, významného pedagoga pražské AMU prof. Maxiána. V šestnácti letech začal studovat na pražské konzervatoři a v roce 1975 absolvoval Akademii múzických umění jako žák Val. Kameníkové a Fr. Raucha. Mezi osobnostmi, které pomáhaly formovat jeho umělecký růst je i Paul Badura Skoda, u něhož Fr. Maxián absolvoval ve Vídni v roce 1971 mistrovský kurs. S vynikajícími výsledky se umístil ve smetanovské soutěži v Hradci Králové 1967 a v interpretačních soutěžích ČSR 1971 a 1973. Dnes už zná jeho vyhraněný umělecký vkus a mimořádné interpretační dispozice koncertní publikum v Praze (vystupoval na koncertech FOK, na Pražském jaru 1978 v Cyklu mladých aj.) a dalších městech (např. se Státní filharmonií Brno, v Ostravě atd.), představil se i v zahraničí - v Maďarsku, NSR, Norsku, Polsku a SSSR...
Karel Mlejnek