Z původního komentáře k CD:
....česká veřejnost žila několik měsíců před premiérou díla v napětí, jaká bude nová opera Antonína Dvořáka - vždyť od premiéry jeho posledního jevištního díla, Dimitrije, uplynulo sedm let a autor se zatím stal světově proslulým.
Nejen premiéra, ale i generální zkouška v pondělí 11. února 1889 dopoledne byla pozoruhodná, konala se v kostýmech a za osvětlení jako při veřejném představení.
Ačkoli Jakobín v tomto prvém hudebním zpracování měl u české veřejnosti úspěch a neustupoval z repertoáru, cítili oba autoři nustnost dodatečného, hlubšího zásahu do koncepce děje i zlových míst dramatu.
...V novém znění opět za řízení Adolfa Čecha mělo dílo premiéru v Národním divadle v Praze 19. června 1898 jako slavnostní představení na počest sjezdu českých žurnalistů a jeho hostů. A bylo to právě tak vzrušující představení jako při premiéře před devíti lety -
každý si vážil Dvořákovy vůle znovu se s dílem vyrovnat a tvůrčí rozvahy při přestavbě celých aktů. Vždyť více jak třetinu díla komponoval Dvořák znovu! Nejen že využil nového textu, ale i k některým výstupům, kde slovo zůstalo nepozměněno,
napsal novou hudbu. Vždyť slavný zpěv Bohuše a Julie "My cizinou jsme bloudili", jenž rychle zpopulárněl, vznikl ve své konečné podobě až při této druhé verzi za Dvořákova pobytu v cizině.
Jakobín byl dotvořen do umělecké podoby, je mu zajistila trvalou životnost a popularitu.
Vedle skladatelovy Rusalky stalo se právě toto dílo jednou z nejstálejších opor repertoáru českých hudebně dramatických scén až po naši dobu.