Z komentáře k původnímu albu Supraphonu 1110 2674 z roku 1980:
Hudební literatura určená koncertantní viole je nepoměrně méně početná než literatura pro sólové housle; přesto obsahuje díla, která drsnější a melancholický tón violy staví na koncertním pódiu po bok jásavého a hbitého tónu houslového jako zajímavého a svérázného rivala. Svůj hold složila viole také česká předklasická a klasická hudba, v níž koncert F dur Jiřího Antonína Bendy (1722-1795) pro violu, smyčcové nástroje, cembalo a dva lesní rohy, stejně jako koncert C dur Jana Křtitele Vaňhala (1739-1813) pro violu a orchestr, zaujímají reprezentativní postavení...

Lubomír Malý (*6. 3. 1938) dnes čelný český violista, studoval na pražské konzervatoři u prof. Václava Zahradníka a na Akademii múzických umění u národního umělce Ladislava Černého, u něhož v roce 1962 absolvoval.
V témže roce získal 1. cenu a titul laureáta v mezinárodní soutěži při Festivalu mládeže v Helsinkách. Prošel praxí orchestrálního i komorního hráče, ale především si získal zvučné jméno svou činností sólistickou.
Od roku 1968 je členem Kvarteta města Prahy, s nímž pořídil řadu světově oceněných gramofonových nahrávek a podnikl mimořádně úspěšná zahraniční turné.
Jako sólista obsáhl širokou škálu violové literatury různých stylových období, včetně soudobých novinek českých autorů.