Z komentáře k původnímu albu 1110 2703 Supraphonu z roku 1980:
Velká část děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho je vybavena přitažlivě dvojlomným charakterem: mají vznost a patos, ale je vyjádřen raně romantickou cudností, cítíme virtuozitu, zvukovou opojnost, ale nemizí kontrapunkt vnitřního sdělení, citová rovina je modelována vkusně a jemně, ale jen výjimečně se objeví přemíra sentimentu. Díky stálé přítomnosti obou zdánlivě protikladných hodnot, vznikaly v minulosti stejně protikladné názory na cenu Mendelssohnova skladatelského odkazu. Podrobnější znalost jeho díla nás však dovede k tomu, že objevíme sílu právě v této všudypřítomnosti dvoupólovostí, která vytváří prostor pro naše vlastní bohaté vnímání jeho hudby. Snad právě díky tomu se Mendelssohn-Bartholdy objevuje stále častěji jak na programech koncertů, tak v četných nahrávkách.
......................
Ve Skotské symfonii (jejíž vznik byl inspirován Mendelssohnovým pobytem ve Skotsku) se prolíná celá řada historických podnětů (z dramatických dějin Skotska) s hlubokým vjemem baladicky laděné skotské přirody. Výstižně jednou Richard Wagner řekl, že Mendelssohn je hudební malíř krajin..Mezi inspiračními zdroji nechybí ani lidová tematika (2. věta), v níž vycítíme jas, energii a ohlas skotské lidové hudební tradice.
...........
Výrazná inspirace, zajímavé formální řešení a sugestivní instrumentace zajistily tomuto dílu dlouhou životnost.
Dr. Jiří Pilka