Vybráno z komentáře k původnímu albu 1110 3328 vydaného Supraphonem v roce 1983:
Houslista Jan Sedláček (*26.3.1927) je výraznou postavou současného českého koncertního života.
Od roku 1946 byl členem Plzeňského rozhlasového orchestru, v letech 1961 - 1973 byl primáriem Plzeňského rozhlasového kvarteta.
Po roce 1974 založil nové smyčcové kvarteto, později známé jako Sedláčkovo. Po celou dobu vystupoval i jako sólista s různými orchestry. Věnoval se interpretaci klasických houslových koncertů i novinkových koncertů pro housle a orchestr od současných skladatelů.
Vstupní skladba na tomto albu je velmi dobře známý Koncert a moll velkého německého barokního mistra Johanna Sebastiana Bacha.
Porovnání Sedláčkovy interpretace sólového partu s nahrávkami jiných světových i našich houslistů může být jistě zajímavé.
Další skladba alba - Koncert G dur pro housle a orchestr autora Josepha Hectora Fiocca je téměř neznámá, nezapře v melodice vliv Vivaldiho.
Jednovětý koncert Jaroslava Krčka upoutává neobvyklou formou, citovou vřelostí a zpěvností.
Závěrečná skladba Tři dialogy pro sólové housle s elektroakustickou hudbou je nejen svého druhu ojedinělou skladbou, ale je i výmluvným důkazem mnohostranné Sedláčkovy umělecké osobnosti.
Hlas sólových houslí, komponovaný Janem Sedláčkem, se v ní pojí s elektroakustickou hudbou Rudolfa Kříže.
A právě tato kombinace reálného zvuku houslí a elektroakustické hudby, podřízená tvůrčí myšlence, výrazně dokresluje portrét nevšední umělecké osobnosti Jana Sedláčka.