Z komentáře k původními LP albu 11 0412 vydanému Pantonem v roce 1973:
...významný moravský vlastenec František Sušil patřil ke generaci národních buditelů, kteří hledali v té době tak potřebný zdroj neporušeného jazyka, a z nichž někteří zapisovali dokonce jen texty. Sušil byl jedním z prvních, kteří považovali za nutné připojit i notový zápis, ale dobře si povšiml a výslovně poznamenal, jak je si vědom jeho schematičnosti. Přednes a stylová vyhraněnost písně byla pro něho stejně závažným jevem, jako její textový a hudební materiál.
Když se pak po letech stalo pěstování "národní písně" spontánním projevem vlasteneckých společností, byly učiněny první kroky k probuzení etnografie jako vědy a srovnání námětových okruhů i příznačných hudebních typů počalo přesahovat regionální hranice. Stopy nejsilnějších souvislostí vedly k východu a náš velký malíř a sběratel Ludvík Kuba počal na pokračování vydávat svou velkoryse
založenou práci - "Slovanstvo ve svých zpěvech". Jeho bystrému pozorování neušly další a zásadnější znaky lidovosti v umění...
na jeho cestách vznikaly kresby i plastická slovní líčení krajiny, prostředí, sociálních podmínek, práce, výrobků, obydlí a prostě všeho, čím bylo lidové umění obklopeno a co je stavělo do kontrastu k umění pěstěnému...
"Shledal jsem brzo, že se matu, když se na píseň lidu dívám jako jiní: když totiž myslím, že píseň je to, co jeden zpívá a druhý poslouchá.
Na Rusi jsem zapisoval lidové chóry a viděl jsem na vlastní oči, že se zde nikdo nezastavil, aby poslouchal, nýbrž jen proto, aby s ním spolupěl. Je pravda, že píseň,
jakožto z v u k, může být s l y š e n a. Ona však nechce být jen p o s l o u c h á n a To ponechává své urozené družce, umění školenému...
Přišly další generace velkých badatelů a umělců, kteří nalezli v lidové písni předmět hudebně teoretických, estetických a historických výzkumů, zdroj inspirace a spolehlivý kompas,
ukazující houštinou dobových pojetí k čistému prameni...
Písně...se staly "špalíčkem", jemuž rozumějí tisíce obyvatel ...nikdy je už nezapomenou a budou jim učit svoje děti, které - podle Kubových slov - nebudou naslouchat, ale zpívat.
Zpívat to, co už patří k jejich kulturnímu zázemí, čemu se naučily od táty a mámy a co vytváří jejich pocit bezpečí...
Aleš Striegel