Z komentáře původního LP alba 0 19 0928 vydaného Supraphonem v roce 1971:
Přeneste se s námi - alespoň prostřednictvím této gramofonové nahrávky - do krásného prostředí Kounicova paláce...kde se 29. září 1970 sešli přední naši klavíristé, aby zahájili cyklus salónů Lyry Pragensis. Role hostitele se ujal Ilja Hurník a jako téma večera vybral klavírní etudu...Jaká jsou pravidla salónů Lyry Pragensis? Především jde o vytvoření srdečné a přátelské atmosféry, o zrušení přehrady mezi umělcem a posluchačem, o odstranění pódia i hlediště...Tématem prvního salonu a obsahem této desky se stala klavírní etuda. I to mělo svůj důvod a nejlépe jej vyjádříme opět slovy Ilji Hurníka: "Zvolili jsme pořad netradiční, v kterém chceme podtrhnout pianistický "fortel" - odbornost. Před posluchače, či lépe před hosty, předstupuje celý cech klavíristů s hudební formou, která je jejich denním chlebem, na níž měří a zvětšují své síly, s klavírní etudou....Slovo etuda znamená cvičení, ale že to nejsou jen cvičení pro prsty, ale i pro tvořivého ducha, to dokázali Chopin, Liszt, Debussy i ostatní skladatelé - pianisté, jejichž etudy tu zaznějí."..
Deska se pokusila zachytit neopakovatelnou atmosféru jednoho zářijového večera roku 1970, do určité míry večera improvizovaného (neboť také improvizace patří k duchu salónů)...
Cílem této desky bylo oživit, třeba i po letech, formou dokumentu 1. salón Lyry Pragensis.
V tom je také její přednost.
A vám zbývá jediné. Ztlumit světlo v pokoji, pohodlně se usadit, pustit si tuto desku a pokusit se přenést do krásného prostředí - jste v nádherném Kounicově paláci; v salónu, jehož interiér se blýská ve svitu křišťálových lustrů. A mohou zaznít první slova a tóny. K oslavě klavíru a práce těch, kteří se mu oddali.
Ivan Rössler