Při poslechu Smyčcového kvartetu d moll "Smrt a dívka", D.810 FRANZE SCHUBERTA (1797-1828) se zná nepochopitelné, jak dílo, odrážející v takové míše velikost svého autora, mohlo zůstat v době svého vzniku zcela na okraji zájmu.
A přece - lhostejnost nakladatele a interpretů způsobila, že skladba za Schubertova života vůbec nevyšla tiskem a on sám se dočkal provedení jen v kruhu svých obdivovatelů a přátel v jejich vídeňských sídlech. To také přispělo k tomu, že kvartet vytvořený čtyři roky před autorovou smrtí nenese ani opusové číslo. Přitom s kvartetem a moll a pověstným Oktetem F dur tvoří trojici komorních děl, která v r. 1824 signalizovala překonání vleklé tvůrčí krize...Písňové téma se v kvartetu stalo základem variační druhé věty, která je i myšlenkovým jádrem celé skladby. Tady jakoby zaznívalo romantické motto básně:"Buď dobré mysli. Nejsem zlá, kéž klidně spíš v mém objetí." Jinak je ale náladový posun oproti písni značný - triolové rytmy prostupují jako vůdčí princip celým kvartetem a dodávají mu nejen podivuhodně vášnivého a strhujícího napětí, ale přes bohatství tematického materiálu pomáhají udržet i neobyčejnou sevřenost a jednotu stavby. Od vstupního prudkého mementa smrti až po strhující finále nás dílo oslovuje s neobyčejnou naléhavostí. Schubert si je v té době už vědom své, tenkrát nevyléčitelné nemoci a to jej vede k úvahám o konci lidské existence. A "osudové" dílo, plné nezastřené tragiky, důstojně korunuje bohatý Schubertův kvartetní odkaz.
Smyčcový kvartet E dur NICOLO PAGANINIHO (1782-1840) představuje zcela odlišné pojetí kvartetního tvaru. Je to efektní hudba, která vydává výmluvné svědectví o méně známé části tvorby oslnivého zjevu, který vstoupil do hudby hlavně jako geniální instrumentalista. Jeho kompozice, např. 24 Capriccií pro housle vzniklých kolem r.1805, otevíraly nový svět možností nástroje. Také Paganiniho smyčcové kvartety příznačně nesou rysy okázalé virtuozity. Trojice nejznámějších vznikla roku 1800 a odráží pojetí vzdálené tomu, k němuž spěla po vývojové linii Haydn - Mozart - Beethoven první vídeňská škola. Paganini nevytváří rovnocenný dialog čtyř nástrojů-part prvních houslí, technicky často velmi exponovaný, zcela dominuje. Tento rys k nim jednoznačně
přiřazuje i méně známý kvartet E dur, znějící na této desce mladého českého kvarteta.
Wihanovo kvarteto vzniklo v r. 1985 na Akademii múzických umění v Praze, kde studovalo ve třídě u profesora Antonína Kohouta, violoncellisty světoznámého Smetanova kvarteta. V r. 1988 získalo 1. cenu v mezinárodní hudební soutěži "Pražské jaro", kde bylo také nejmladším finalistou. Na svém absolventském koncertě v r. 1989 přijal soubor svůj současný název podle prof. Hanuše Wihana (1855-1920), violoncellisty a zakladatele slavného Českého kvarteta, které stálo na počátku řady vynikajících reprezentantů kvartetní školy.