Z komentáře k původnímu LP albu 1111 2537 vydanému Supraphonem v roce 1979:
Gigantický a ohromující tvůrčí odkaz JOHANNA SEBASTIANA BACHA prodělal během více než dvou a čtvrt století od autorovy smrti pozoruhodné proměny svého významu a společenské funkce v jednotlivých časových epochách. Jestliže již v posledních letech Bachova života byla jeho tvorba pociťována současníky spíše jako dokonalé, ale vývojově již překonané kuriózum a další rozvoj hudebního jazyka se ubíral (včetně tvorby Bachových vlastních synů) podstatně odlišnými směry ke zjednodušení, zmelodičtění a k periodickému členění hudební sazby, pak v následujícím téměř jednom století žila již prakticky jen na úrovni špičkové vrstvy hudebních odborníků. Díky této kontinuitě však i v období zásadního odklonu od kompozičních principů, na nich stála Bachova tvorba, vynikající tvůrčí zjevy epochy klasicismu zůstaly v kontaktu s jeho hudbou (alespoň v písemné podobě); Haydn, Mozart i Beethoven si Bacha nejen vážili , ale i dobře znali..a takto okolnost se plodně projevila na podobě a koncepci jejich vrcholných, především vokálně instrumentálních děl.
K podstatnému obratu ve vztahu hudebního světa k Bachovu dílu došlo ke konci první poloviny 19. století - památné Mendelssohnovo lipské provedení Matoušových pašijí (1829) bylo jedním z prvních významných projevů postupně rostoucí vlny zájmu o Bacha a špičkové zjevy baroka vůbec. Bachova tvorba se stále častěji stávala integrální součástí živého hudebního provozu a obecným kulturním majetkem oné doby...Druhá polovina 19. století však přinášela postupně stále fundovanější a kritičtější přístup k těmto otázkám; začala vycházet kritičtější přístup k těmto otázkám; začala vycházet kritická vydání Bachova díla, monografie o jeho životě a díle a tento střízlivější a věcnější pohled se začal projevovat i na interpretaci barokní hudby. Ve zmíněné oblasti klavírních úprav vyvrcholil tento vývoj mnohaletým úsilím Ferrucia Benvenuta Busoniho (1866-1924)...Busoni se zabýval vedle své skladatelské a pianistické činnosti s velkou zálibou dobově oblíbenými úpravami a revizemi klavírní hudby jiných autorů, orchestrální a varhanní hudby pro klavír;...
Středem jeho celoživotního zájmu na tomto poli byla však především hudba Bachova. Věnoval se jí od svých 22 let až do sklonku života - jeho bachovské úpravy vycházely v letech 1890 - 1920 a zahrnuly jak mnoho varhanní hudby, tak i Temperovaný klavír, Dvou a tříhlasé invence a další.
Na této desce zazní ukázka dvou různých Busoniho přístupů ke klavírní adaptaci Bacha vyplývající z různé zvukové charakteristiky a instrumentální sazby původních předloh...
Dr. Milan Slavický