Z komentáře k původnímu LP albu 1 1 10697 vydanému Supraphonem v r. 1969:
BENJAMIN BRITTEN ( *22.11.1913 - † 4.12.1976) byl od počátku své kariéry vysloveným talentem, zázračným dítětem, skládajícím od devíti let,
typem umělce, který s lehkostí a virtuozitou překonává i nejobtížnější technické problémy...Britten je tedy rozhodně příkladem invenčně jiskřícího skladatele.
Jeho brilantní a uhlazená technika je hnána vpřed obvykle nějakým literárním podnětem nebo principem, který se podílí i na podobě celého stylu skladatele...
Naše nahrávka spojuje Brittenovy komorní skladby z různých tvůrčích údobí. Vždyť Fantazie pro hoboj, housle, violu a violoncello, op. 2 pochází z r. 1932,
Smyčcový kvartet č. 2 C dur, op. 36 je vyzrálým dílem purcellovské periody (1945) a konečně Metamorfózy pro hoboj sólo vznikly jako opus 49 r. 1952.
Ve Fantazii Britten dokazuje, jak je mu vlastní faktura smyčců, střídaných sólovým nástrojem. Vyčerpávají se postupně všechny možnosti polohových barev,
odvíjí se vtipná motorická hudba plná pizzicat, imitační techniky, gradací, které zavádějí až k pozdějšímu baroknímu patosu. ...
Druhý smyčcový kvartet je vrcholným dílem purcellovské periody...Úhelným kamenem kvarteta je 3. věta, která je znatelně delší než obě předcházející věty dohromady.
Je to nádherná, skoro osmnáctiminutová chacona se střídáním čistých a zahušťovaných barev a harmonií a s vypjatou sólovou melodikou všech nástrojů,
které vytvářejí jakési dílčí kadence...Šest hobojových metamorfóz na ovidiovské předlohy splňuje dokonale funkci jakýchsi elegantních a ušlechtilých etud, připomínajících místy modální stylizaci.
Benjamin Britten je první z Angličanů, kdo prolomil po Henrym Purcellovi bariéru mezi Británií a kontinentem, která se v hudbě vytvořila.
Jeho hudba je všestranně vyspělá, rychle přizpůsobivá a osobitě regenerující ze stylových symbióz s klasiky (Purcell, Dowland, italská hudba a další vlivy)....
Pro nás je Britten mistrem okamžité nálady, atmosféry a virtuózního muzicírování.
Dr. Miloš Štědroň,1969