Z komentáře k původnímu LP albu 1 14 2093 vydanému Supraphonem v roce 1977:
Ať přijdete kamkoli, kde si lidé zpívají, kde hraje dechovka k tanci, nebo třeba jen harmonika ve výčepu, určitě uslyšíte písničky s texty Ladislava Jacury. Lidé si je samozřejmě nezpívají z toho důvodu, že je napsal tento autor, většinou to ani nevědí, ale jednoduše proto, že se jim líbí, že jsou tak prosté a lidské. Tak nějak samozřejmě jim vnikly do paměti, aniž by se je museli učit slovo od slova.
Ano, Jacura umí najít společného jmenovatele, na kterého lze převést drobné lidské radosti i trápení. Povšimněme si několika jeho refrénů, kde je ve zkratce zachycen celý epický příběh. Například: "Pod jednou střechou jsme mládí prižili...". Těch dvaatřicet taktů je nabito dějem, ani slovíčko tam není zbytečné. Tak je tomu i u dalších písniček, jak nejlépe poznáte při přehrávání této desky, pro kterou autor spolu s Jindřichem Bauerem vybrali ty nejúspěšnější refrény ze stovek Jacurových textů. Většinu těch písniček znáte, ať jsou z poslední doby nebo letité. Řekl bych, že nestárnou nejen melodie, ale ani texty....
Bohuslav Nádvorník