Komentář k původnímu LP albu 81 0837-1 311 vydanému Pantonem v roce 1988, jež nyní vychází v Supraphonu poprvé digitálně:
Písničky, které uvádíme na desce "Krakonošův rok", jsou vskutku z babiččiny truhly. Popravdě ta, ze které vybíráme, nebyla výbavní truhla nevěst, zdobená malůvkami;
byly to prosté lepenkové krabice, v nichž v depozitáři Památníku národního písemnictví uložena literární pozůstalost sběratelky krkonošských lidových tradic Amálie Kunové.
Představme si na horách na tkalcovském stezníčku bělovlasou paní v doprovodu vesnického muzikanta: tak spolu putovali sběratelka s basistou ponikelské kapely Karlem
Tuláčkem za písničkou. "Prošli jsme podle mapy cest, kde muzírovala Tuláčkova kapela, celý muzikantský rok, od masopustního veselí přes velkonoční obchůzku s pomlázkou,
od poutí s kramářskými písničkami k posvícení, od písniček o šťastném i nešťastném milování až k vánočnímu kolednickému uzlíčku. A že by muzika sama obživu nedala, poznali jsme
v muzikantech všechna řemesla a cestu za vezdejším chlebem. Za putování od chaloupky k chaloupce jsem měla v rukou rukopisné zpěvníčky tkalců, písničky zapisované na svůrku
stavu a kráčlené vzory tkaných damašků. Podržela jsem v rukou tlumok vandrovního tovaryše z časů, kdy byla písnička platidlem za nocleh. Řekl mi: Je to kouzelnej míšek. Já si do něj
našpital, nazpíval, když serdce přetejkalo, a bral zněj, když duši ujídal stesk. Já nosil v písničkách svýho navrátila..."
Vybíráme z písničkového místopisu starých Krkonoš podle přání sběratelky:"Chtěla bych písničky lidem vrátit. Jak šel život, svět okolo bohatl na prostředcích a chudl na citu, a písnička je trezor na krůpěj citu."
Sběratelčin vzkaz našel odezvu u hradecké folkové skupiny KANTOŘI: oprášili muzikantské inštrumenty z časů prababiček a půjčili svůj muzikantský um libohře na starodávno, aby oživlými písničkami vnesli do složitostí našich dní dávné gusto ze zpívání a čistou prostou radost.
Marie Kubátová