Z komentáře k původnímu LP albu 8111 0492 vydanému Pantonem v roce 1984 a vycházejícímu nyní v Supraphonu poprvé digitálně:
Komorní tvorba LEOŠE JANÁČKA (1854-1928) zaujímá v posledních letech stále významnější místo vedle skladatelova dnes již světově proslulého operního odkazu.
Concertino, Capriccio a Říkadla spojuje navíc koncentrované úsilí jedné epochy - dvacátých let 20. století, kdy Janáčkovo umění plně prorazilo po létech izolace
na evropskou hudební scénu.
Concertino pro klavír, dvoje housle, violu, klarinet, lesní roh a fagot vznikalo v prvních měsících roku 1925....Hudebně je Concertino kvintesencí Janáčkova
instrumentálního vtipu. Monomotivická jádra procházejí větami, dělí se, rozpadají se až na dvou či třítónové skupiny...Dílo hýří kontrasty modálních struktur a janáčkovské rafinované "primitivní" harmonie, již současníci právem chápali ve vztahu ke Stravinskému, Bartókovi, Hindemithovi a dalším skladatelům 20. let...
Capriccio označil v dopise své přítelkyni Kamile Stöslové Janáček jako "vzdor" a "schválnost". Výstižně tím charakterizoval vnitřní rozpornost této virtuózní burlesky
s lyrickými interpolacemi. Skladba vznikla na žádost levorukého pianisty Otakara Hollmanna od dubna do října 1926 po dokončení Sinfonietty.
Strohá harmonie a snaha o melodickou úspornost a hutnost kontrastují se zvukovou novostí a odvahou díla, jež vystupuje z proudu avantgardy 20. let a míří k sonickému
a témbrovému myšlení....Capriccio je projevem úcty k umělci postiženému válkou.
Dětský koutek Lidových novin Janáčka inspiroval říkadly s obrázky Josefa Hály, Josefa Lady a Ondřeje Sekory. Nejprve vzniklo 8 říkadel pro ženské hlasy, klarinet a klavír (1925), v lednu 1927 pak Janáček dokončil druhé znění cyklu 19 říkadel ...Skladba, probíhající ve skandovaném rytmu čtyř osmin, mistrovsky umocňuje ladovskou naivitu ostrých kontrastů do hudebních aforismů, plných dětské fantazie a hravosti.
Miloš Štědroň